Termín únavová pevnost pochází z vědy o materiálech. Popisuje deformační a poruchové chování oscilačního (dynamicky) zatíženého materiálu po stanovený počet cyklů. Zvláště na silně používané tlačné pružiny je důležité zaznamenat únavovou sílu.
Jak se určuje únavová pevnost?
Únavová pevnost se vypočítá pomocí Wöhlerova testu, z jehož výsledků lze do diagramu únavové pevnosti načrtnout tzv. Wöhlerovu křivku. V závislosti na deformačním napětí udává počet změn zatížení, které materiál vydrží. Křivka na obrázku také ukazuje, že lom při namáhání hluboko pod pevnost v tahu R m dojde. Wöhlerovu křivku lze rozdělit na únavovou pevnost, únavovou pevnost a krátkodobou pevnost.
K. označuje rozsah krátkodobé únavové pevnosti nebo krátkodobé pevnosti pod asi 10 4 do 10 5 Houpačka. K této únavě dochází často, zejména při vysokých amplitudách plastického přetvoření, a vede k předčasnému selhání. Krátkodobá pevnost má však pro technické požadavky malý význam.
Z charakterizuje rozsah únavové síly (zkratka: únavová pevnost) nebo únavové síly mezi 10 4 a v závislosti na materiálu asi 2·10 6 houpačka. Wöhlerova křivka je téměř rovná ve dvojitém logaritmickém zobrazení.
D označuje únavovou pevnost nebo zkráceně únavovou pevnost. U feriticko-perlitických ocelí to začíná kolem 10 6 až 5·10 6 změny zatížení na. Neustálá koroze a značně zvýšené teploty, kterým je součást vystavena, znamenají, že již nelze zaručit únavovou pevnost. Kromě únavové pevnosti vysoce namáhaných tlačných pružin je třeba vzít v úvahu také relaxaci jako procento ztráty síly v závislosti na materiálu.
Zde naleznete více informací o relaxace v kovových pružinách , výpočet únavové pevnosti tlačných pružin (video) a pár diagramy únavové pevnosti různých materiálů pružin z knihy Roloff / Matek „Maschinenelemente“ (strana 102/103).
Pro více informací: